Jsme moc rády, že jsme účastníky pátečního spolčového setkání mohly uvítat na němčické faře. Se sestrami sice bydlíme ve Vrchoslavicích, ale pokud jde o mše ve všední dny, jsou Němčice nad Hanou taková naše skoro-farnost.
Hodinu přede mší jsme ještě s crossna-schólou nacvičovali písně a užívali si posledních chvil povoleného společného zpěvu. Teď je to sice dočasně zakázané, ale až to vláda zase povolí, srdečně vás všechny zveme mezi nás. Přijďte si s námi zvesela zazpívat a společně tak oslavovat našeho Pána Boha. Čím víc nás bude, tím líp!
Pak začala mše v kostele. Jeden náš blízký člověk vždy na otázku: „Jaká byla mše?“ odpoví: „Platná.“ My bychom však rády dodaly, že byla krásná. Po zkušenosti s nouzovým stavem si moc vážíme mší prožitých v živém společenství. Otec Strogan mluvil v kázání mimo jiné o tom, že je často potřeba umět se „kousnout“ a udělat i věci, které se nám nechce, nebo které jsou pro nás nepříjemné, ale víme o nich, že jsou správné. Dal nám to ale těžký úkol.
Po mši nás na faře čekalo drobné chutné občerstvení a samozřejmě pokec s kamarády. Je super, že když chceme, můžeme tento čas využít také na zpověď u o. Strogana. Andy si pro nás tentokrát připravila hru zvanou empatie. Zjistili jsme, že nejempatičtějším člověkem v našem společenství je pravděpodobně Marťa Pazdera.
Tématem debaty byly tentokrát svátosti a svátostiny. Jak se ukázalo, většina účastníků o svátostinách nikdy neslyšela. Vznikaly z toho dost živé debaty. Moc nás to bavilo a bylo to pro nás užitečné.
Crossna je opravdu milé setkání mládeže a my se na něj vždy těšíme. Stejně jako na to, že zde uvidíme kamarády, bývalé či současné spolužáky a budeme moci společně žít víru.
sestry Rubanovy, účastnice akce